1. kapitola

08.03.2013 10:18

 

Napsala: Dead Princes

Žánr: drama/ komedie 

Postavy: Bellatrix Lestrange, smrtijedi, členové Fénixova řádu 

 

Únos

 Na Lestrange manor byla doba večeře. Lucius seděl v čele stolu a zachmuřeně se díval na slánku před sebou. Po pravé straně Narcisa nabírala naběračkou polévku a nandávala jí na talíř Draca, sedícího na levé straně. Bellatrix obsadila místo na druhém konci stolu a točila na vidličku špagety. Vždy je natočila, zvedla k očím, vyplázla jazyk a pomalu je vcucávala dovnitř. Tuto proceduru opakovala s každým soustem. „Mohla bys s tím konečně přestat?!“ zvedl k ní naštvaně zrak Lucius. „Čeho?“ zeptá se nevině a olízne své prsty. Narcisa jen protočí oči. „To je marný“ mávne rukou Lucius, zatímco Draco potlačuje smích.
„Ten Fénixův řád mi dělá starosti.“ Rozhodne se změnit téma Narcissa. „Slyšela jsi o tomto imaginárním řádu něco nového?“ zeptá se znuděně Lucius, zatímco Draco se zájmem zvedne oči od jídla. „Ty mi nevěříš, ale on existuje. Prý to má na svědomí Brumbál“ „Jako vše. Jo, to už jsme slyšeli, a dál?“ „Prý ho tvoří lidi z ministerstva, učitelé a dokonce i Potter“ rozvypráví se Narcisa se zapálením. „Ohromující“ usrkne Lucius ze své lžíce polévku. „Cissy. Jsou zoufalý. Bojí se, a proto jich pár demonstruje. Nic zajímavého.“ Pokrčí rameny a znovu nabere na lžíci polévku. Po chvíli s ní naštvaně klepne a zabodne pohled do Belly. Ta vcucne špagetu a zářivě se usměje. „Myslím, že by potřebovali ukázat nějaká nová kouzla. Cruciatus a tak“ přednese svůj názor. Lucius se už už nadechuje k odpovědi, ale Narcisa mu položí ruku na rameno a zavrtí hlavou. Později se všichni zvedají a jdou spát, zatímco Wiko sklízí nádobí ze stolu.
Někdy kolem půlnoci projde branou postava, zahalená do šedého cestovního pláště. S ochranou sídla jako zázrakem problém nemá…Sirius Black potichu kouzlem otevírá obrovské vstupní dveře a obezřetně vchází dovnitř. Stoupá po schodech nahoru do vyšších pater a snaží se rozpomenout, kde se nachází jeho cíl. Opatrně otevírá jedny z dveří a vchází dovnitř. Slyší klidný lehký dech jedné osoby, ležící na lůžku. Kouzlem jí znehybní a pak jí vezme do náruče.
Ozve se lupnutí. Přímo doprostřed místnosti se přemístil Sirius s Bellou v náruči. Kouzlo skoro vyprchalo a Bella se začala bránit. Sirius se snaží opět převzít kontrolu, zatímco ostatní koncentrovaně stojí kolem nich. V zoufalosti vezme Sirius ze stolu to první, co nahmatá - Pánvička. Parádní věc, když chcete někoho nadlouho uklidnit.
Když Bellatrix opět otevře oči, je už skoro poledne. Prudké světlo jí na chvíli oslní. Když její oči přivyknou světlu, rozhlédne se kolem. Zjišťuje, že je v nějaké prostorné a prosvětlené místnosti. Sedí na židli a vůbec se jí to nelíbí, ale při pokusu se zvednout jí zadrží provazy omotané kolem většiny jejího těla. Vztekle sebou trhne, ale víc než pocitu většího vzteku tím nedocílí. V místnosti jsou další 3 křesílka, co vypadají o dost pohodlněji, než židle na které je přivázaná. Uprostřed je malý stolek s nechutně růžovým ubrusem, absolutně neladícím k oranžovým záclonám a celé místnosti dominuje keramická sova, která má nejspíš něco naznačovat, ale jí to nic neříká. O kousek dál ještě nedávno stála postel, kterou někdo někam přesouval. Je to poznat z čerstvých škrábanců na podlaze.
Najednou za ní vrznou dveře. Před ní se zastaví 3 postavy – Albus Brumbál, Moody a Sirius Black, na něm její oči spočinou jako poslední a zůstanou u něj přilepené, dokud si Moody neodkašle. „Zdravím tě, Bellatrix“ pokyne rukou Brumbál.

„Ta drzost!“ vzpurně se zazmítá v provazech. „Unést mě, svázat a ještě mě něčím praštit!“ zuří dál, zatímco ti tři se na ni s poklidem dívají. Sirius se trochu ošije, ale hned zase nasadí svůj vyrovnaný výraz. „Bello, když budeš spolupracovat, tak se ti nic nestane“ zkusí to. Moody pozvedne obočí při tom přátelském tónu, zaznívající ze Siriusova hlasu. Bellatrix se začne zmítat jako v křeči a místností se rozlehne chraptivý smích. Její věznitelé se na sebe podívají. Tuto reakci asi nikdo neočekával. „Tak dost. Řekneš nám vše, co víš o plánech Voldemorta a kdo jsou smrtijedi“ nařídí Moody..“Nebo co?“ otevře pusu Bella a zářivýma očima čeká na odpověď. „Umřeš“ odpoví jí prostě. „Tak to jsem nečekala“ zakření se na něj. „Ale pěkně pomalu. A přitom se můžeš dívat třeba na tohle“ položí před ní talíř se sušenkami. Bella se na ně podívá se značným znechucením. „Myslela jsem, že vymyslíte něco lepšího“pronese. „Za pár dnů ti to přijde jako největší dobrota. A jsou vážně moc dobré, moje oblíbené“ usměje se Brumbál a zahledí se na ní přes obroučky svých brýlí. Bella jen potřese hlavou, jako kdyby nic neřekl. „Rozmysli si to“ dodá s trochou naléhavosti Sirius. A s tím jí zanechají v pokoji samotnou s vlastními myšlenkami.
„Možná to nebyl dobrý nápad. Unášet zrovna Bellu“ zamyslí se Sirius a upře oči na Brumbála, Moodyho, McGonagallovou, Weasleyovi, Lupina, Tonksovou, Kingsleyho a Snapea, který využije příležitosti, aby opět vyjádřil svůj názor, že s tím nikdy nesouhlasil. „Tak zaprvé jí neříkej Bello, ale Bellatrix, Siriusi a myslím, že měníš své rozhodnutí předčasně. Ona promluví“ ozve se Lupin a natáhne se pro konvici s bylinkovým čajem. Snape k němu přisune svůj hrneček a tváří se dál jako kakabus. „Určitě už si toho všimli. Myslíte, že jí budou hledat? A odváží se k drastickým prostředkům?“ nadhodí starostlivě McGonagallová.
„Ano, Minervo. Už po ní pátrají. Na ministerstvu se už vyskytlo pár drobných zpráv o spatření některého ze smrtijedů či provedení některého z přestupků.“ Pokýve rozvážně hlavou Kingsley a zapije to lokem kávy ze svého šálku. „Ani se jim nedivím. Unesli jste jednoho z nejlepších smrtijedů“ rýpne si Snape a bere si od Lupina šálek s dolitým čajem.
„Ale je jedna z těch, co má nejvíce informací o tom, co se vlastně mezi smrtijedy děje. Ví toho více, než vy, Severusi.“ Pronese moudře Brumbál a pohybem ruky zastaví další poznámku Snapea, že ona není jediná. Ten naštvaně uchopí hrnek a drtí ho v prstech.
„Nemám dobrý pocit, že je zrovna v mém relaxačním pokoji. A neměl by u ní někdo být a  držet stráž?“ ozve se rozrušeně paní Weasleyová. „To je pravda, někdo by měl hlídat. V tomhle případě kouzla nestačí“ podpoří svou manželku Pan Weasley.
„Aspoň někdo tu má dobré nápady“ neodpustí si Severus a poposedne na židli o pár centimetrů. „Víš co? Proč tu vlastně jsi? Tak se prostě seber a vypadni z mýho (!) baráku, když prostě dokážeš jenom blbě kecat a kritizovat.“ rozohní se Sirius a prudce praští do stolu, až se o kousek posune. „Myslím, že tohle tu nepotřebujeme. Všichni se zase uklidníme“ rozhodne přísně Moody a zamíří své pohyblivé oko nahoru na strop. „Pořád tam sedí a zatím je docela klidná. Počkáme dva dny a třeba z ní něco dostaneme. Mezitím se budeme střídat v hlídání. Začnu já.“ Začne se přesouvat ke dveřím. „Pro dnešek je myslím, rada u konce“ dodá Brumbál. Všichni se rozcházejí a nikdo nevěnuje pozornost vrzavým pohybům a škrábání, co se ozývá z horního patra.